PŘEDSEDA
PŘEDSEDA
ÚŘADU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ
Mgr. Ing. Josef KRATOCHVÍL, Ph.D.
V Praze dne 16.06.2023
zn. sp.: PV 2018-197
č.j.: PV 2018-197/D23043709/2023/ÚPV
a PV 2018-197/D23043710/2023/ÚPV
R O Z H O D N U T Í
Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví na návrh odborné komise ve
společném řízení o žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu a o
rozkladu podaných dne 24.05.2023 přihlašovatelem, společností N., a.s., (dále
jen „přihlašovatel"), proti usnesení Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen
„Úřad") ze dne 03.04.2023 o zastavení řízení o přihlášce vynálezu zn. sp. PV
2018-197 o názvu „UV filtr na bázi polyhydroxybutyrátu a způsob jeho
přípravy" po přezkoumání napadeného usnesení rozhodl takto:
I. Žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu se na základě
ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích
návrzích, ve znění pozdějších předpisů, vyhovuje.
II. Podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb.,
správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se napadené usnesení zrušuje
a věc se vrací orgánu prvého stupně řízení k novému projednání.
Složená kauce ve výši 2 500 Kč se nevrací.
O d ů v o d n ě n í
Ve shora uvedené věci bylo s odvoláním na ustanovení § 34 odst. 2
zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 527/1990 Sb."), a na ustanovení § 66
2
odst. 1 písm. h) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon č. 500/2004 Sb."), vydáno usnesení o zastavení
řízení ve věci přihlášky vynálezu zn. sp. PV 2018-197 o názvu „UV filtr na bázi
polyhydroxybutyrátu a způsob jeho přípravy" s odůvodněním, že přihlašovatel
byl zprávou ze dne 20.01.2023 upozorněn, že předmětná přihláška
nevyhovuje předepsaným požadavkům, takže není možno pokračovat v řízení.
Protože přihlašovatel ve stanovené lhůtě neodstranil vytčené vady, bylo řízení
o předmětné přihlášce zastaveno.
Proti tomuto usnesení podal přihlašovatel dne 24.05.2023 rozklad.
Vzhledem k tomu, že rozklad byl podán po uplynutí zákonné měsíční lhůty,
požádal přihlašovatel dalším podáním téhož dne o prominutí zmeškání lhůty
k jeho podání. Pokud jde o důvody, které ho vedly k opominutí včasného
podání rozkladu, uvedl, že ke zmeškání došlo vlivem souhry událostí, která mu
zabránila jak ve stanovené lhůtě odpovědět na zprávu ze dne 20.01.2023, tak i
v následné lhůtě podat rozklad proti napadenému usnesení.
Přihlašovatel uvedl, že napadené usnesení bylo doručeno zástupci fikcí
doručení prostřednictvím datové schránky dne 14.04.2023. Zpráva ze dne
20.01.2023 byla doručena zástupci poštou dne 26.01.2023 v jedné obálce se
zprávou k přihlášce vynálezu zn. sp. PV 2018-254. Jinak spolehlivá a dlouholetá
asistentka zástupce při evidenci došlé pošty omylem spojila do jednoho
svazku zprávu k předmětné přihlášce se zprávou k přihlášce PV 2018-254
a tento svazek pak uložila do složky PV 2018-254. Poté vyznačila přijetí
zprávy a lhůtu pro podání odpovědi v knize došlé pošty a v databázovém
systému pouze u přihlášky PV 2018-254. Přihlašovatel se tak o zprávě
k předmětné přihlášce nedozvěděl. Jako důkaz předložil kopii knihy došlé
pošty, ve které není žádný záznam k předmětné přihlášce, avšak je v ní
záznam ze dne 26.01.2023 o doručení zprávy k přihlášce PV 2018-254.
Přihlašovatel dále uvedl, že v únoru 2023 zrušil zástupce svoje podnikání
pod IČ 64281582, což doložil výpisem údajů o subjektech DPH, neboť se
koncem roku 2021 stal společníkem a jednatelem ve společnosti D. M. s.r.o.,
která od svého vzniku komunikovala s Úřadem prostřednictvím své datové
schránky. Když byla během března 2023 zřízena zástupci jako podnikající
osobě datová schránka, nevěnoval této datové schránce a její správě žádnou
pozornost, protože v dané době již podnikající osobou nebyl. Zástupce tak
3
neočekával, že mu Úřad bude doručovat do této datové schránky. O zprávě ze
dne 20.01.2023 i o vydání napadeného usnesení se dozvěděl až při náhodné
kontrole své datové schránky a kontrole neuzavřených případů dne
23.05.2023, přičemž se mu následně podařilo cíleně dohledat i zprávu ze dne
20.01.2023 založenou ve složce přihlášky PV 2018-254.
Přihlašovatel uvedl, že správní poplatek za podání žádosti o prominutí
zmeškání lhůty, správní poplatek za podání rozkladu i kauci zaplatil dne
24.05.2023 převodem na účet Úřadu. Dále uvedl, že součástí podaného
a odůvodněného rozkladu jsou podlohy předmětné přihlášky upravené dle
požadavků zprávy ze dne 20.01.2023. Vzhledem k výše uvedenému požádal
o prominutí zmeškání lhůty pro podání rozkladu proti napadenému usnesení.
Dále požádal, aby bylo napadené usnesení zrušeno a předmětná přihláška
byla vrácena zpět do řízení.
Rozhodnutí o rozkladu se opírá o následující důvody.
Podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. promine Úřad
zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník
do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této
době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.
Podle ustanovení § 65 odst. 2 téhož zákona nelze zmeškání lhůty
prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, jakož
i při uplatnění nebo prokázání práva přednosti, při žádosti o provedení úplného
průzkumu přihlášky vynálezu a při žádosti o pokračování řízení podle
ustanovení § 28 odst. 3.
Podle ustanovení § 34 odst. 2 citovaného zákona v případě, že
přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady přihlášky, které brání udělení
patentu, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být
přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.
Podle ustanovení § 68 odst. 1 tohoto zákona lze proti rozhodnutí Úřadu,
s výjimkou rozhodnutí o zmeškání lhůty podle ustanovení § 65, podat ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad.
4
Podle ustanovení § 17 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 300/2008 Sb.,
o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb."), umožňuje-li to povaha
dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba
zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument
této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou
vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona,
ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.
Podle ustanovení § 17 odst. 3 tohoto zákona je dokument, který byl dodán
do datové schránky, doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí
osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému
dokumentu. Podle odst. 4 tohoto ustanovení nepřihlásí-li se do datové schránky
osoba podle odst. 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do
datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem
této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
Podle ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. pokud je
provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, b) končí lhůty určené podle
týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje
se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci
takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce, c) připadne-li konec lhůty na
sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní
den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
Podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. h) téhož zákona řízení o žádosti
správní orgán usnesením zastaví z dalších důvodů stanovených zákonem.
Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 tohoto zákona odvolací správní
orgán přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání tohoto
usnesení předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného usnesení
přezkoumal jen v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, přičemž zjistil
následující skutečnosti.
Z obsahu spisu odvolací orgán shledal, že zprávou ze dne 20.01.2023
byl přihlašovatel orgánem prvého stupně řízení upozorněn na vady předmětné
přihlášky, přičemž k vyjádření a předložení upravených podloh mu byla
stanovena lhůta do dne 29.03.2023. Předně byl přihlašovatel upozorněn na to,
5
že v patentových nárocích 8, 9, 10, 13, 16, 20, 21 a 22 je třeba doplnit, že se
jedná o hmotn. poměr lecithinu a cholesterolu, 20% hmotn. roztoku
polyhydroxybutyrátu v chloroformu, dichlorethanu nebo dichlormethanu, hmotn.
poměr fosfolipidu, resp. fosfolipidů a polyhydroxybutyrátu. Dále byl upozorněn
na nutnost doplnění % obj. u hodnot vyjadřujících koncentraci roztoku
ethanolu ve vodě v nárocích 19, 16, 13. Přihlašovatel byl upozorněn i na to, že
stávající definici patentového nároku 18 je třeba vhodněji přeformulovat,
tj. vypustit nebo upravit pasáže textu, které specifikují mechanismus účinku.
Zároveň byl přihlašovatel orgánem prvého stupně řízení poučen, že
v případě neodstranění vytčených vad ve stanovené nebo prodloužené lhůtě
bude řízení o předmětné přihlášce podle ustanovení § 34 odst. 2 zákona
č. 527/1990 Sb. a ustanovení § 66 odst. 1 písm. h) zákona č. 500/2004 Sb.
zastaveno. Vzhledem k tomu, že vady přihlášky nebyly ve stanovené lhůtě
odstraněny a přihlašovatel nepožádal o prodloužení této lhůty, vydal orgán
prvého stupně řízení ve smyslu citovaných zákonných ustanovení usnesení
datované dne 03.04.2023 o zastavení řízení o předmětné přihlášce.
Odvolací orgán dále z obsahu spisu shledal, že proti tomuto usnesení
podal přihlašovatel dne 24.05.2023 rozklad. Rozklad byl podán po uplynutí
zákonné lhůty jednoho měsíce podle ustanovení § 68 odst. 1 zákona
č. 527/1990 Sb., počítané ode dne 14.04.2023, kdy bylo napadené usnesení
doručeno fikcí. S ohledem na to přihlašovatel rovněž podáním učiněným dne
24.05.2023 požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu. Odvolací
orgán se tedy nejprve zabýval oprávněností této žádosti o prominutí zmeškání
lhůty, aby v případě jejího kladného vyřízení mohl přistoupit k posouzení rozkladu.
V odůvodnění žádosti o prominutí zmeškání lhůty přihlašovatel uvedl, že
se zástupce o napadeném usnesení dozvěděl až při náhodné kontrole své
datové schránky a kontrole neuzavřených případů dne 23.05.2023, přičemž se
mu následně podařilo cíleně dohledat i zprávu ze dne 20.01.2023. Z obsahu
spisu odvolací orgán shledal, že napadené usnesení bylo do datové schránky
dodáno dne 04.04.2023 a bylo doručeno fikcí dne 14.04.2023 v souladu
s ustanovením § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. Dne 05.05.2023 se pak do
datové schránky přihlásila oprávněná osoba a od tohoto dne tedy měl
přihlašovatel povědomí o napadeném usnesení. Dne 23.05.2023 pak podle
jeho vyjádření byla dohledána zpráva ze dne 20.01.2023, čímž pominula
překážka zmeškání. Na základě těchto časových údajů odvolací orgán
6
považuje za prokázané, že dvouměsíční subjektivní lhůta uvedená
v ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. byla dodržena.
Odvolací orgán následně prověřil požadavek vyplývající z ustanovení
§ 65 odst. 2 uvedeného zákona, a to, zda mezi dobou, kdy měl být zmeškaný
úkon učiněn (v daném případě lhůtou k podání rozkladu), a okamžikem podání
žádosti o prominutí zmeškání lhůty neuplynula doba delší než jeden rok.
Z obsahu spisu bylo zjištěno, že usnesení o zastavení řízení o předmětné
přihlášce bylo doručeno fikcí dne 14.04.2023. Ve smyslu ustanovení § 68 odst. 1
uvedeného zákona mohl být proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce
ode dne jeho doručení podán rozklad. Skutečnost, která je z hlediska
ustanovení § 65 odst. 2 citovaného zákona rozhodná, nastala uplynutím lhůty
k podání rozkladu, jejímž posledním dnem bylo v souladu s ustanoveními § 40
odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 500/2004 Sb. pondělí 15.05.2023, tedy méně
než jeden rok před podáním žádosti o prominutí zmeškání lhůty. Odvolací
orgán tedy konstatuje, že i druhá časová podmínka byla splněna. Pro úplnost
odvolací orgán uvádí, že lhůta k podání rozkladu nepatří do lhůt taxativně
vyjmenovaných v ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb., u kterých je
prominutí zmeškání vyloučeno.
Dále odvolací orgán posoudil okolnosti, které zapříčinily opožděné podání
rozkladu, neboť podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. lze
prominout pouze takové zmeškání lhůty, ke kterému došlo ze závažných důvodů.
Ohledně výkladu neurčitého právního pojmu „závažné důvody" odvolací orgán
považoval za přínosné citovat následující judikaturu. Podle rozsudku Nejvyššího
správního soudu (dále jen „NSS") ze dne 17.02.2015, č.j. 7 Azs 13/2015-28,
musí být závažné důvody, které představují překážku, jež bránila účastníkovi
řízení učinit zmeškaný úkon (§ 41 zákona č. 500/2004 Sb.), objektivní povahy.
Závažnost těchto důvodů se posuzuje vždy podle okolností konkrétního případu.
Důvody, pro které je namístě prominout zmeškání úkonu, musí být překážkou,
která skutečně bránila učinění úkonu. Podle rozsudku NSS ze dne 26.10.2016,
č.j. 8 Azs 57/2016-36, vyplývá objektivní povaha „závažného důvodu" z toho, že
jej účastník neplánoval a nastal bez možnosti jeho ovlivnění účastníkem.
„Závažným důvodem" je tedy skutečnost nahodilá, mimořádná, nikoliv závislá
na vůli účastníka. Závažnost důvodu může vyplývat např. z velmi vážného
zdravotního stavu, z těžké osobní či rodinné situace či ze souhrnu různých
negativních skutečností.
7
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2016, č.j. 22 Cdo
4459/2015, pak musí překážka nebo jiná okolnost, která účastníkovi řízení
zabránila provést procesní úkon včas, představovat omluvitelný důvod, má-li být
důvodem k prominutí zmeškání lhůty. Musí mít tedy s ohledem na její povahu,
nepředvídatelnost, závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů aspekt
ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci omluvit). Omluvitelným důvodem
jsou nejen události objektivní povahy, ale i okolnosti účastníkem nebo jeho
zástupcem způsobené či jinak zaviněné, jestliže je lze za dané situace
(s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka nebo
jeho zástupce) považovat za omluvitelné.
Podle rozsudku NSS ze dne 23.10.2008, č.j. 8 As 56/2007-151, správní
orgán při posouzení toho, zda lze účastníku řízení za závažných důvodů
prominout zmeškání lhůty či nikoliv, postupuje dle vlastního správního uvážení,
které rozumně a konzistentně odůvodní v souladu s konkrétními zjištěnými
skutečnostmi. Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14.07.2005,
č.j. 24 Co 276/2005, nemusí překážka odůvodňující omluvitelný důvod
zmeškání lhůty k podání odvolání trvat po celou odvolací lhůtu a může nastat
až ke konci této lhůty. Rozhodující je posouzení, zda mohla zabránit provedení
úkonu, tedy podání odvolání.
Odvolací orgán z odůvodnění žádosti o prominutí zmeškání lhůty seznal,
že ke zmeškání lhůty k podání rozkladu došlo podle přihlašovatele vlivem
souběhu dvou okolností. První z nich bylo pochybení jinak spolehlivé
a dlouholeté asistentky zástupce, která omylem spojila zprávu ze dne
20.01.2023 se zprávou k jiné přihlášce vynálezu a založila ji do nesprávné
složky, čímž nedošlo k vyznačení předmětné zprávy a lhůty v knize došlé
pošty a databázovém systému. V důsledku toho nebyla zpráva ze dne
20.01.2023 dohledatelná. Odvolací orgán na základě výše uvedeného
konstatuje, že šlo o ojedinělé selhání v jinak zavedeném a dobře fungujícím
systému, tedy o událost, která nese prvky nahodilosti a mimořádnosti a je tak
vzhledem k popsaným okolnostem věci omluvitelná.
Druhou okolností uváděnou přihlašovatelem bylo to, že zástupce těsně
před zřízením datové schránky zrušil své podnikání a v důsledku toho neočekával,
že mu bude Úřad doručovat písemnosti do datové schránky. K tomu odvolací
orgán považuje za nutné podotknout, že vzhledem k ustanovení § 17 odst. 1
8
zákona č. 300/2008 Sb. mohl zástupce očekávat, že mu budou orgány veřejné
moci doručovat do datové schránky (viz i rozsudek NSS ze dne 01.12.2010,
č.j. 3 Ads 146/2010-71, nebo rozsudek NSS ze dne 23.04.2015, č.j. 7 As
255/2014-36). Z obsahu spisu odvolací orgán shledal, že se zástupce do datové
schránky přihlásil dne 05.05.2023, tedy ještě před uplynutím lhůty k podání
rozkladu, nicméně zpráva ze dne 20.01.2023 nutná pro úpravu podloh předmětné
přihlášky byla podle vyjádření přihlašovatele dohledána až dne 23.05.2023.
Vzhledem k výše uvedenému tak odvolací orgán považuje popsaný souběh
okolností za závažný důvod ospravedlňující prominutí zmeškání lhůty.
Odvolací orgán dále shledal, že přihlašovatel dne 24.05.2023 zaplatil
správní poplatky za prominutí zmeškání lhůty a za podání rozkladu a rovněž
složil kauci. Je tedy zjevné, že všechny podmínky uvedené v ustanovení § 65
odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. byly splněny, neboť byla dodržena
dvouměsíční lhůta od pominutí překážky zmeškání, ve které musí účastník
žádost podat, a zároveň byl spolu s uhrazením správního poplatku proveden
i zmeškaný úkon, tj. byl podán a uhrazen rozklad.
S ohledem na výše uvedené přistoupil odvolací orgán k přezkoumání
napadeného usnesení ze dne 03.04.2023 o zastavení řízení o předmětné
přihlášce. K tomu odvolací orgán předně uvádí, že povinnost odstranit vady
přihlášky, které brání dalšímu řízení, vyplývá přihlašovateli z ustanovení § 34
odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb. Ve zprávě ze dne 20.01.2023 byl přihlašovatel
upozorněn na následky, které způsobí její případné nesplnění.
Odvolací orgán tedy konstatuje, že neodstranění vytčených vad
předmětné přihlášky ve stanovené lhůtě bylo orgánem prvého stupně řízení po
právu posouzeno jako důvod pro zastavení řízení. Vzhledem k tomu, že
přihlašovatel spolu s rozkladem zaslal upravené podlohy předmětné přihlášky,
čímž projevil snahu odstranit vytčené vady, shledal odvolací orgán, že
podanému rozkladu je možno vyhovět. Proto ve smyslu ustanovení § 90 odst. 1
písm. b) zákona č. 500/2004 Sb. zrušil napadené usnesení o zastavení řízení
o předmětné přihlášce a vrátil věc orgánu prvého stupně řízení k dalšímu
řízení. Orgán prvého stupně řízení se zavazuje, aby v dalším řízení posoudil
upravené podlohy předmětné přihlášky z hlediska splnění podmínek všech
zákonných ustanovení nutných pro udělení patentu. Tímto právním názorem
9
odvolacího orgánu je orgán prvého stupně řízení ve smyslu citovaného
zákonného ustanovení vázán.
Přestože bylo podanému rozkladu vyhověno, je nutno vzhledem k výše
uvedeným skutečnostem konstatovat, že napadené usnesení bylo v době jeho
vydání jak po věcné, tak po formální stránce v souladu s právními předpisy,
proto se složená kauce ve smyslu ustanovení § 63 odst. 2 zákona
č. 527/1990 Sb. nevrací.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze ve smyslu ustanovení § 91 odst. 1
zákona č. 500/2004 Sb. dále odvolat.
Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, Ph.D.