Slavíme 105 let Patentového úřadu v Praze

Ministerstvo vnitra udělilo Úřadu Cenu za kvalitu ve veřejné správě.

Ve druhé polovině roku 2022 převzala ČR předsednickou roli v Evropské unii. Aktivity českého předsednictví v oblasti průmyslového vlastnictví koordinoval Úřad průmyslového vlastnictví, a to především v rámci Pracovní skupiny Rady pro duševní vlastnictví. Podařilo se dosáhnout kompromisu u návrhu nové legislativy (nařízení) o ochraně zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky a splnit cíl předsednictví, tj. schválení obecného přístupu na Radě pro konkurenceschopnost v prosinci 2022.

Švédskému předsednictví tedy předala ČR dojednaný text, který umožnil úspěšné pokračování řádného legislativního procesu, tzn. jednání s Evropským parlamentem a následné přijetí nařízení Radou. V průběhu českého předsednictví došlo také k zahájení revize a modernizace právních předpisů EU týkajících se průmyslových vzorů.

Úřad získal certifikaci dle normy ISO 22301:2019 Bezpečnost a odolnost – Systémy managementu kontinuity podnikání (BCMS).

Vláda ČR schválila Koncepci podpory ochrany průmyslového vlastnictví 2019-2030, která nastavuje rámec efektivní podpory užívání systému ochrany průmyslového vlastnictví.

Dle hodnotící zprávy vládního programu digitalizace České republiky 2018+ se Úřad umístil na špičce mezi ústředními orgány české státní správy v oblasti vyspělosti řízení, a to nejen v oblasti IT.

Pandemie onemocnění covid-19 – posílení elektronických agend a on-line služeb Úřadu.

V soutěži Ambasador kvality České republiky Úřad získal v kategorii veřejný sektor třetí místo.

Úřad spustil pilotní provoz nové verze rozhraní k rešeršním databázím průmyslových práv. Nová aplikace s sebou přináší nový design s možností zobrazení na mobilních zařízeních a celou řadu novinek, včetně pokročilých funkcí pro registrované uživatele.

Úřad spustil novou verzi systému elektronického podání, která tak nahradila dosavadní PDF formuláře. Nová verze přinesla zvýšení komfortu a řadu nových funkcí.

Od září 2009 jsou na internetových stránkách Úřadu k dispozici nové formuláře přihlášek a žádostí pro elektronické vyplňování a podávání.

30. října 2009 Úřad aktivoval svoji datovou schránku. Prostřednictvím této schránky bylo do konce roku 2009 přijato 41 nově podaných přihlášek a 252 dalších podání.

V první polovině roku 2009 se Česká republika ujala poprvé jako členský stát EU předsednictví v Radě Evropské unie. Z hlediska průmyslového vlastnictví byla prioritou diskuse k patentovému systému v Evropě, tedy k patentu Společenství a k jednotnému patentovému soudnictví. České republice se po náročných jednáních podařilo dosáhnout konsensu ohledně znění žádosti o posudek Evropského soudního dvora týkající se slučitelnosti dohody o jednotném patentovém soudnictví se Smlouvu o ES, návrh byl schválen Radou 25. června 2009. Tímto krokem ČR přispěla ke konsolidaci postojů členských států a stal se základem dalšího postupu v této oblasti.

Způsob výroby nanovláken (Nanospider) - Technická univerzita v Liberci
Patentový spis č. 294274, vydaný na přihlášku PV 2003-2421 podanou dne 8. září 2003.

Týmu vědců z Technické univerzity v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka se jako prvním na světě podařilo vyvinout technologii a sestavit stroj, který dokáže v průmyslovém měřítku vyrábět netkané nanovlákenné textilie.

Na webových stránkách Úřadu byl spuštěn zkušební provoz on-line databází.

V budově Úřadu byla zřízena učebna výpočetní techniky pro školení pracovníků Úřadu a pro výuku posluchačů Institutu průmyslověprávní výchovy na nově vyvíjených programových aplikacích. Na internetu byla ve zkušebním provozu zpřístupněna databáze ochranných známek.

Na webových stránkách Úřadu bylo možné získat základní údaje o činnosti Úřadu a příslušné formuláře přihlášek vynálezů, užitných a průmyslových vzorů a ochranných známek.

Změna názvu ulice, kde sídlí Úřad, z ulice U hřbitova na ulici Antonína Čermáka.

Antonín Čermák byl americký podnikatel a politik českého původu. V roce 1931 se stal starostou Chicaga. 15. února 1933 byl při návštěvě prezidenta Roosevelta v Miami těžce zraněn sicilským atentátníkem a na následky svých zranění později zemřel.

V druhé polovině roku 1997 se podařilo připojit Úřad na internet. Bylo zahájeno budování národní rešeršní patentové databáze, snadno přístupné informace bude možné zpřístupnit i prostřednictvím internetu. Byla také zahájena výroba Věstníku na CD-ROMu. Věstník byl rovněž k dispozici v síti výpočetní techniky Úřadu ULTRANET jak pro vlastní pracovníky, tak pro veřejnost.

Vznik ÚPV ČR

Po rozdělení Československa vznikl k 1. 1. 1993 Úřad průmyslového vlastnictví České republiky. K datu vzniku sídlil v Revoluční ulici. Do nynější budovy se přestěhoval na začátku roku 1995.

Patent č. 277 680 byl prvním patentem udělený Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky v roce 1993 po rozdělení České a Slovenské Federativní republiky.

Zákon č. 478 ze dne 24. září 1992 o užitných vzorech

První žádost o zápis Užitného vzoru do rejstříku na přihlášku PUV 1-92 pro sklářské výrobky

První Evropský patent č. 385154, udělený na českou přihlášku s prioritou - CS19890001209 19890227

Lék proti oparům - Antonín Holý, Erik Declercq
Autorské osvědčení č. 199 093, vydané na přihlášku PV 6839-77 ze dne 20. října 1977. Původní český lék proti oparům. Byl výsledkem vývoje té nejslibnější látky „první generace“. Výzkumný tým českého organického chemika Antonína Holého, který působil v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky má na svém kontě preparáty, které jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupných léků proti viru pravých neštovic, pásovému oparu, virovému zánětu oční sliznice, proti virové hepatitidě typu B a zasloužil se o vynález zatím nejúčinnějšího léku pomáhajícího lidem s AIDS.

Osvědčení o zápisu označení původu č. 1, pro označení Plzeň, Pilsen, Pils, Pilsener, Pilsner (včetně dalších cizojazyčných mutací).

První autorské osvědčení vydané formou listiny "popis vynálezu k autorskému osvědčení" číslo 149261.

Registrace ochranné známky Remoska. První Remosku vytvořil počátkem padesátých let Oldřich Homuta, nesla označení HUT a produkovala ji malá Homutova dílna. Po jejím znárodnění byla připojena ke státnímu podniku REMOS, od kterého byl odvozen název Remoska (R-rádio, E-elektro, M-motory, O-opravy S-spotřebiče).

Kontaktní čočka z měkkého hydrofilního materiálu a způsob její výroby - Otto Wichterle
Patentový spis č. 111034, vydaný na přihlášku PV 1844-62. První přístroj na výrobu kontaktních čoček sestavil Otto Wichterle o Vánocích roku 1961 z dětské stavebnice Merkur. Na improvizovaném stroji odlil první měkké kontaktní čočky, které se za pár let rozšířily do celého světa.

Institut průmyslověprávní výchovy
Rozhodnutím předsedy Úřadu pro patenty a vynálezy ze dne 31. srpna 1963 byl zřízen Podnikový institut při Úřadu pro patenty a vynálezy.

BRNO 1957 – III. výstava čs. strojírenství
Pozvánka Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci na III. výstavu čs. strojírenství v Brně.

Jedno z prvních osvědčení pro známku zapsanou v rejstříku pod č. 107526 s mezinárodním zápisem dne 18. února 1929 vydané 9. ledna 1951 Patentním úřadem.

Vládní nařízení 284/1949 Sb, ze dne 20. prosince 1949 o přenesení působnosti ve věcech ochranných známek a ochranných vzorků a modelů na Patentní úřad. Nařízení nabylo účinnosti dne 1. ledna 1950.

Plnící tužka „Versatilka“ - Koh-i-noor Hardtmuth, České Budějovice.
Patentový spis 67590, vydaný na přihlášku ze dne 15. prosince 1937.

První prototypy versatilek se objevily už v roce 1937. Ve svém počátku měly ještě dřevěný plášť, ale mechaniku už měly tehdejší versatilky klasickou včetně pružiny. Versatilky vznikly jako držák na tuhu a jako tužka, která se nemusí ořezávat. Ceněny byly pro rychlou výměnu tvrdosti tuh, tloušťky či barvy.

Mikropolarograf - Jaroslav Heyrovský
Patentový spis č. 68945, vydaný na přihlášku ze dne 14. prosince 1936.

V roce 1959 získal Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za „objev a vývoj polarografické analytické metody“.

Potvrzení o přiznání práva prozatímní patentové ochrany pro předměty na Pražském jarním veletrhu 1935 podle §u 6. pat. zákona ze dne 11. ledna 1897 čís. 30 ř. z. a vládního nařízení ze dne 11. října 1923 č. 199 Sb. z. a n. o ochraně vynálezů na tuzemských výstavách.

Patentní zákon - František Vitáček
Podle historických pramenů se kolem roku 1930 projednávaly před Patentním úřadem v Praze velmi závažné spory o základní patenty z radiotechniky, zvukového filmu, parních turbín a artiklů spotřebního průmyslu. To vše bylo příčinou, že se otázkám patentoprávní praxe začala věnovat velká pozornost. V patentoprávní teorii Patentního úřadu vynikl například tehdejší odborný referent František Vitáček, jehož znamenitá práce „Patentní zákon“ vydaná v roce 1933 je dodnes cenným pramenem poznání.

Úprava podešve - T. & A. Baťa
Patentový spis č. 39256, vydaný na přihlášku ze dne 29. března 1929.

Francovka ALPA

Ochranná známka č. 106420, zapsaná 10. října 1930.

Už v roce 1913 si Josef Veselý z Brna nechal zaregistrovat ochrannou známku Alpa a začal na trh dodávat francovku s charakteristickou mentolovou vůní, ale svoji typickou modrou etiketu se žlutou hvězdou získala Alpa až v roce 1930.

Stavebnice - Jaroslav Vancl
Patentový spis č. 8452 vydaný na přihlášku ze dne 9. září 1919. Tuto stavebnici J. Vancl později vylepšil a od roku 1925 ji začal vyrábět pod názvem „MERKUR“.

Patentová listina č. 4200, udělená na přihlášku ze dne 7. dubna 1920 s rakouskou prioritou ze dne 25. června 1917 firmě Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni. Chráněno od 15. května 1919 pro Čechy, Moravu a Slezsko.

Čs. patent č. 4771 udělený na první československou patentovou přihlášku P 1-1918, podanou již 31. října 1918.

Zákon č. 305 ze dne 27. května 1919, jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů.

Tento zákon se stal podkladem pro existenci Patentního úřadu a Patentního soudu umístěných v Praze. Patentní úřad se stal jediným příslušným orgánem pro celou republiku s působností od 11. června 1919, de facto ale fungoval již od ledna 1919.

Čs. patent č. 1 udělený na přihlášku P 70-1918, převedený z rakouského patentu č. 71354.

Prvním patentovým spisem vydaným v češtině byl spis č. 461 Ladislava Basse z Prahy „Pouzdro na krabičku sirek“, chráněný od 15. srpna 1919.

Zákon č. 471 ze dne 24. července 1919, týkající se zatímních opatření k ochraně známek.

Česká ochranná známka č. 10 795, zapsaná 28. května 1919 v Praze (rejstříková kniha OZ/Praha/7505-7732, str. 155).

Zákon č. 469 ze dne 24. července 1919, týkající se zatímních opatření k ochraně vzorků.